Zajímavé články
Deset rad, jak nezkrachovat
Autor: Petr Lupák
Zpomalení ekonomiky nemusí rovnou znamenat krach. Mějte se však na pozoru. Rozhodně byste měli být připraveni. Přinášíme vám deset rad, jak udržet firmu v chodu.
1. Zhodnoťte situaci
"To nejhorší, co může podnikatel udělat, je nedělat nic," soudí Peter Lupták z oddělení Řízení rizik a poradenské služby společnosti KPMG Česká republika. Podle něj je třeba reálně zhodnotit situaci firmy, a to bez ohledu na naše přání. Varovným ukazatelem je pokles objednávek a zákazníků.
2. Šetřete
Když klesá prodej, omezte náklady na cestování, investice do nákupu nových počítačů obnovy vozového parku a všeho, co je jaksi navíc. Finance lze navýšit nejen zefektivněním práce a snížením počtu zaměstnanců, ale i tím, že místo nákupu zvolíte pronájem, prodáte nepotřebné anebo využijete zpětný leasing. Peter Lupták doporučuje i snížit krátkodobé dluhy a zásoby.
3. Pozor na neplatiče
Druhotná platební neschopnost bude letos problémem číslo jedna. Hospodářská komora už varuje, že firmy si mezi sebou navzájem přestávají proplácet faktury, a to často i partneři, kteří bývali bezproblémoví. Chtějte buď vyšší zálohy, nebo rovnou přímé platby.
4. Platby neodkládejte
Plaťte svým obchodním partnerům včas, aby se problém s druhotnou platební neschopností dále nerozrůstal.
5. Mějte zálohu
Nedostaňte se do situace, že třeba nebudete mít na zaplacení odstupného pro propouštěného zaměstnance. Aspoň takovou částku je třeba mít v záloze, ať máte velkou či malou firmu.
6. Nepodceňujte marketing
Odborníci upozorňují, že to, čeho jsme dnes v Česku svědky, není krize ekonomická, ale exportní. Firmy, které byly závislé na exportu, pochopitelně mají důvod mít problémy. Pokud patříte do jiné kategorie, je třeba zvážit, kde máte ve svém podnikání rezervy. Dejte o sobě a vašich službách vědět, využijte k propagaci internet nebo inzerujte v místním tisku.
7. Buďte podnikateli
Toto období podle Luptáka také nahrává restrukturalizaci firmy a zhodnocení, zda vám někde neutíkají peníze. Prvním krokem by mělo být sjednocení plánu výroby s objednávkami, prodej nadbytečných zásob, přehodnocení výše pojistných zásob, frekvence objednávání a velikosti dodávek.
8. S půjčkami počkejte
Není vhodná doba, abyste nějak dlouhodobě investovali, modernizovali a zadlužovali se u bank. Není také dobré rozšiřovat své služby. Hospodářská komora zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na speciality. Pokud jste třeba pekař, přidejte k rohlíkům a chlebu něco, čím vyniknete, co nikdo jiný zatím nenabízí.
9. Na pomoc nespoléhejte
Nečekejte ani na to, že se v této kritické době s někým spojíte a firmu zachráníte. "Období spojování, koupě nebo převzetí společností nastává obvykle až po skončení hospodářského útlumu, kdy společnosti, které vyšly z krize silné a stabilní, přebírají ty druhé, které nedostatečně zareagovaly na situaci," zdůrazňuje Peter Lupták.
10. Myslete do budoucna
Soustřeďte se podle doporučení hospodářské komory na to, kde získat nové zákazníky a odběratele, velké šance teď nabízí například jihovýchodní Asie. Vaše výrobky by měly být technicky náročné a unikátní, aby byly konkurencí pro levný dovoz například z Číny.
Krizový manažer
Autor: Miroslav Špaček
Připraveno ve spolupráci s časopisem Moderní řízení
V širším slova smyslu představuje krizový management nástroj řízení určený k zvládání krizového stavu - počínaje rozpoznáním krizového potenciálu společnosti a nastavením procesů preventivního předcházení krize, dále akčním a efektivním zvládnutím již probíhající krize a konečně odstraněním následků proběhlé krize.
K základním rysům krizového managementu se řadí malá možnost predikce, rychlost působení, kritický negativní dopad na fungování organizace a její kolektiv, psychologický stres v organizaci a kritická pozornost partnerů, konkurentů a společenského okolí.
Kde se bere
Firemní krize nemusí být odrazem špatného řízení společnosti, ale je stále častěji považována za změnu, jejíž charakter a dopad jsou vážnější. Uvádí se, že velké společnosti v USA čelí krizi v průměru každých 4-5 let. Příčinami krize nejsou jen mediálně atraktivní katastrofy a podvody, ale mnohdy i plíživé události jako nepříznivá rozhodnutí regulatorních či soudních orgánů, problémy s bezpečností firemních produktů, soudní stíhání klíčových zaměstnanců firmy, nepříznivý vývoj směnných kurzů, povětrnostní vlivy, průmyslové havárie aj.
Efektem s největší dynamikou je bezesporu dopad na jmění akcionářů. Studie provedená Oxfordskou univerzitou odhadla finanční dopady 15 významných firemních krizí, které se odehrály v letech 1980-1995. Tyto krize, lišící se svou příčinou a podstatou, počínaje stažením výrobku z trhu a konče průmyslovými haváriemi a teroristickými útoky, měly překvapivý dopad na změnu kurzu akcií. Společnosti, jež účinně zvládly řešení krizové situace, zaznamenaly v následujícím roce růst akcií v průměru až o 7 %. Naproti tomu akcie společností, které krizové řízení nezvládly, zaznamenaly pokles cen akcií v průměru o 15 %. Opominout nelze ani poškození jména zavedené značky.
Cíle krizového managementu
Krizový management představuje řízení operací v průběhu nastalé krize v rozsahu, v jakém jsou tyto události řiditelné. Krizový management je rovněž soubor opatření zacílený na minimalizaci potenciálních škod vzniklých v důsledku krize a často je ŕ efektivní jak při preventivní eliminaci hrozící krize, tak při zvládání následků krize. Je postaven na dvou pilířích tvořených plánem krizového řízení a plánem krizové komunikace. Krizový management není v žádném případě souborem mechanických pravidel, postupů a aktivit, ale souborem promyšlených procesů a postupových kroků zaměřených na předjímání komplexní podstaty krize. Krizový management má v zásadě 4 cíle:
- Snížení napětí v průběhu krizové události.
- Demonstrace firemních závazků a odborných znalostí.
- Řízení toku a přesnosti informací.
- Efektivní řízení zdrojů.
Nedílnou součástí krizového managementu je etapa zotavování se z krize.
Model zvládání krize
Komplexní pohled na krizový management musí v profesionálně řízené firmě zahrnovat i prvky prevence krizových situací. I. I. Mitroff, přední světový odborník na krizový management, tvrdí, že krize jsou nevyhnutelným a permanentním atributem života moderní společnosti a tudíž je nezbytné průběžně identifikovat a vyhodnocovat existující varovné signály, které jsou předzvěstí nadcházející krize. Následně je možné efektivněji řídit a řešit krizovou situaci.
Mitroff důsledně rozlišuje předkrizové stadium jako předzvěst a krizové stadium jako následek, přičemž pro obě etapy definuje individuální soubory krizových opatření a manažerských doporučení.
Ne každý se hodí na všechno
Schopnost zvládnout krizi, resp. zvládat prvky krizového managementu, patří k základním kompetencím manažera a výcvik k této kvalifikaci by měl být součástí všech strukturovaných manažerských výcvikových programů (zejména MBA).
Na druhé straně existují rozsáhlé restrukturalizační a sanační projekty, jež vyžadují aktivní zapojení těch manažerů, pro něž je zvládnutí krizového managementu klíčovou kvalifikací. Manažerské techniky nezbytné ke zvládání krizového managementu se ze své podstaty liší od těch, které jsou nezbytné pro dynamický rozvoj společnosti. Umí-li krizový manažer brilantně zvládat a řešit krizi, vůbec to neznamená, že musí stejně úspěšně zvládnout stabilizační a rozvojovou fázi firmy. V praxi to znamená, že krizový manažer ze setrvačnosti jedná tak, jak byl v době krize zvyklý, uplatňuje diktátorský přístup, odmítá delegovat pravomoci a ani v nejmenším nepůsobí ve prospěch uvolnění kreativity a tvůrčího potenciálu pracovníků, což jsou základní imperativy úspěšného rozvoje firmy. Rozhodně neplatí implikace, že když manažer zvládne náročný krizový management, musí tím spíše zvládnout zdánlivě méně náročný stabilizační a rozvojový management.
Když přijde krize
Manažerské desatero v krizových situacích
- Předjímejte krizové situace, uvažujte o potenciální možnosti vzniku krizových situací a připravte se ně.
- Vytvářejte plány krizových opatření jako integrální součást systému plánování organizace v podmínkách rizika a neurčitosti.
- Využívejte transdisciplinárních týmů složených z kvalifikovaných pracovníků k řešení situace.
- Zajistěte informační procesy pro realizaci manažerských funkcí v rámci řešení krizové situace.
- Zabezpečte interní i externí komunikaci s relevantními partnery.
- Dbejte na konzistenci sanačních cílů se strategií společnosti. Klíčové je včasné přepnutí strategie na krizový scénář.
- Vnímejte vzájemnou závislost a podmíněnost krizových faktorů a při návrhu sanačních opatření klaďte důraz na komplexnost všech opatření.
- Musíte zvládnout psychologické nároky krizového managementu v průběhu krize, ale i po jejím vyřešení či odeznění. Počínejte si při realizaci krizových opatření maximálně eticky.
- V okamžiku, kdy je firma nucena vyrovnat se s fenoménem krize, identifikujte a využijte pozitivní stránky krize (krize jako stimul k inovaci, krize jako podnikatelská příležitost).
- Jmenujte krizový tým, vyhodnocujte možné scénáře krizového vývoje, vytvořte krizový plán, periodicky nacvičujte řešení krizových situací.